Poslední den v roce

BLOG

Poslední den v roce, čas rozjímání. Přijde to na mě každý rok, letos bych se s vámi o to chtěla podělit. Jestli chcete na blogu BsB vídat jen krásné svatby, rady a inspirace, dál nečtěte. Tohle je totiž o svatbách jen trošku. Víc je to o mně. O autorce svatebního blogu, která sama není vdaná a svatbu zatím ani nechystá. A která byla na nějaké svatbě naposledy asi tak před pěti lety. 

MŮJ ROK 2017

Nebudu si stěžovat, ani přehnaně rozplývat. Můj rok 2017 byl hodně náladová ženská. Hodně se toho stalo, hodně se toho řešilo, hodně se toho událo. Negativního i pozitivního. S určitostí můžu říct, že všechno špatné nebo zdánlivě špatné, co mě letos v určitých chvílích trápilo, se muselo stát, abych se ponaučila, abych si uvědomila, co je pro mě důležité, co chci v životě dokázat a kudy by se moje kroky měly ubírat. Občas si člověk prostě vybere jednodušší cestu, na které ale zjistí, že na té klikaté by byl klidnější, spokojenější a šťastnější. A tak jsem se párkrát zastavila, otočila, uklouzla, pokoušela se v té strmé cestě pokračovat, ale vlastně se mi ani nechtělo. Trápily mě věci, které neovlivním. V jednu chvíli jsem byla permanentně nasraná (pardon, ale jiným slovem to vyjádřit fakt nejde…) a štvalo mě to. Ale teď, na samém konci roku, vím, že to byl skvělý rok. Našla jsem se. I za pomoci úžasných přátel. Vím, jaké jsou mé silné stránky a znám svou hodnotu. A naopak – zjistila jsem, pro jaké oblasti se nehodím a na jaké věci se ještě necítím. Stačilo se na chvíli zastavit a zamyslet. Jsem šťastná, milovaná, žiju s úžasným mužem v nádherném, láskyplném vztahu a jsem obklopena skvělými lidmi. To je pro mě nejdůležitější. Svůj rok 2017 tak přijímám s pokorou. Dal mi hodně a nevzal mi nic. Jen velkou část mé vlastní blbosti. 

PRVNÍ ČTVRTLETÍ

Pro můj osobní život byl začátek roku zase jednou velkou zatěžkávací zkouškou. Museli jsme se vystěhovat z pronajatého bytu, ve kterém nám majitel neprodloužil smlouvu, a hledat nový. V Liberci trošku problém, když jste mladý pár, který v pronájmu nehodlá zestárnout a navíc má čtyřměsíční štěně. Zároveň jsme museli kvůli příliš vysokým nákladům na provoz vystěhovat naši půl roku starou divadelní zkušebnu v centru města, což v podstatě znamenalo konec mého ochotnického spolku. Vesmír mi dal docela zřetelně najevo, že tohle prostě není moje cesta a tu spoustu energie mám raději věnovat někam jinam. Tak jsem si jednou cestou z vína s kamarádkou Niky udělala jen tak andělíčka do napadaného sněhu. Spolu s přítelem, který si mě ještě brát nebude, jsme byli podruhé na Svatebním cirkusu, on se tvářil jako ženich, všechno si prohlížel a odpovídal na otázky ohledně svateb. A já odjížděla zase plná lásky a nápadů. Přítel začal učit děti hrát na kytaru a zařídili jsme si skvělý malý byt s výhledem na liberecký zámek a jeho park.

DRUHÉ ČTVRTLETÍ

Naše štěně si v noci přivodilo ošklivou spáleninu na krku, když hlavou uvízlo mezi stoupačkami a zdí. Přítel se stal kytaristou v kapele, kterou od čtrnácti miluju. Přesně na apríla jsme s kamarádkou Eki založily srandablog Opozitky. Jsme každá tak jiná, a přitom jsme si tak padly do noty, že nám stálo za to o tom psát. Dnes už blog neexistuje, jsme každá taky dost zaneprázdněná a nešlo to s prací, osobním životem a BsB úplně skloubit. Ale sranda to byla. V dubnu si taky naše štěně zlomilo nohu, těsně před čarodějnicemi. Ty jsme slavili s přítelem sami dva – v lese nedaleko zoo, u ohně, se špekáčky a lahví vína. Bylo nám fajn. Týden na to jsem vyrazila už po sedmé s partou češtinářů po stopách českých literárních velikánů do mých milovaných východních Čech. V té době jsme se měli zúčastnit krásné svatby kamarádky Karly, ale kvůli špatné dopravní dostupnosti (ač ve stejném kraji) a také kvůli totálně vyčerpaným financím kvůli léčebným výdajům na psa a všemu tomu stěhování to nevyšlo. Doteď mě to mrzí… A přišli jsme o auto.

TŘETÍ ČTVRTLETÍ

Léto bylo úžasné. V červnu jsem se sešla s Alexandrou Hraškovou a společně jsme vymyslely první editorial BsB, který jsme v srpnu realizovaly. S přítelem jsme v našem oblíbeném parku oslavili piknikem s dobrotami z Mikyny naše třetí výročí. Naši jedinou letošní dovolenou jsme začátkem července strávili u mé babičky na chalupě v Českém ráji. Chodili jsme na výlety, spali pod těžkými duchnami, jednou jsme se vykoupali v rybníku, nasbírali jsme borůvky a nechali si od babičky udělat nejlepší borůvkové knedlíky na světě. A rybízový koláč a chlupaté knedlíky a řízky. Oslavili jsme narozeniny kamarádky Niky a jejího přítele Majkla a taky ty moje. Hodně jsme se váleli a chodili do lesa. Přítel měl svůj první koncert s kapelou na festivalu, kde jsme spali ve stanu. S Niky jsme si tam svlékly trička a skočily do rybníka. Jako by tam nikdo nebyl. Byl… A šli jsme na výlet, přes 15 kilometrů pěšky Českým rájem, a trochu jsme zabloudili. Ale měli jsme s sebou víno a velkou svačinu.

ČTVRTÉ ČTVRTLETÍ

Jeli jsme za našimi přáteli do Znojma na vinobraní, pili spoustu vína a hezky se smáli. Pak jsme měli trochu mrzuté období, doma i v práci. Cítila jsem se bezbranná a pak i zbytečná. Ale narodila se nám krásná neteř, kterou jsem si mohla pochovat jen pár hodin po narození. Zázrak. Nechaly jsme se s Niky potetovat v pražském studiu Black Rabbit, a tak mám už navždycky na žebrech (nebo spíš na místě, kde by žebra teoreticky měla být, haha…) léčivou a magickou mandragoru. Začala jsem se víc věnovat BsB. Souhlasila jsem s tím, že v roce 2018 pomůžu zorganizovat tři svatby. Založily jsme s kamarádkami/kolegyněmi Aničkou a Eki nový projekt. Stala jsem se OSVČ, vystavila své první dvě faktury a podala výpověď, abych mohla pracovat pro více klientů. S Aničkou a Eki jsme začaly pracovat pro Svatba.cz. Po šesti letech blogování o svatbách to vypadá, že se jimi skutečně uživím. 

MŮJ ROK 2018

Rok 2018 bude velký. Bude to rok volnosti a velké lásky. O lásce to všechno totiž je. O lásce k sobě, k bližním, k práci, ke světu. Svatby jsou o lásce. A já budu i v roce 2018 bojovat za krásnější svatby, které skutečnou, všeobjímající lásku oslavují.

Ať je i váš rok 2018 plný lásky. 

Užívejte, ať jste, kde jste. Vždycky.

S láskou
Lucie

140

«

what do you think?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: